Jde především o paragraf 7, který upravuje právo na opravu. Vybíráme z něj odstavce 1, 3 a 6:
„(1) Pokud periodická tiskovina nebo agenturní zpravodajství obsahují nepravdivé skutkové tvrzení o osobě, na základě kterého je možné tuto osobu přesně určit, má tato osoba právo žádat o uveřejnění opravy nepravdivého skutkového tvrzení. Vydavatel periodického tisku a tisková agentura jsou povinni opravu uveřejnit bezodkladně.“
„(3) Žádost o uveřejnění opravy musí mít písemnou formu a musí být žadatelem podepsaná. Součástí žádosti o uveřejnění opravy musí být písemný návrh znění opravy, který musí obsahovat název a den vydání periodické tiskoviny nebo den zveřejnění agenturního zpravodajství, které obsahovalo nepravdivé skutkové tvrzení, popis nepravdivého skutkového tvrzení s uvedením, kde se v periodické tiskovině nebo v agenturním zpravodajství nacházelo, konstatování, že skutkové tvrzení je nepravdivé a uvedení pravdivého skutkového tvrzení.“
„(6) Vydavatel periodické tiskoviny a tisková agentura nejsou povinni zveřejnit opravu, pokud
a) žádost o uveřejnění opravy nemá náležitosti podle odstavce 3,
b) mohou dokázat pravdivost skutkového tvrzení, o jehož opravu se žádá,
c) oprava směřuje proti skutkovému tvrzení uveřejněnému na základě prokazatelného předchozího souhlasu žadatele o uveřejnění opravy,
d) předtím, než jim byla doručena žádost o uveřejnění opravy, uveřejnili opravu z vlastního podnětu a … dodrželi přitom podmínky ustanovené tímto zákonem na uveřejnění opravy.“
Paragraf 8 podobně upravuje právo na odpověď. „Pokud periodická tiskovina nebo agenturní zpravodajství obsahují skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, nebo názvu nebo dobré pověsti právnické osoby, … má tato osoba právo žádat uveřejnění odpovědi.“ Žádost musí upřesnit, „v čem se (tvrzení) dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, nebo názvu nebo dobré pověsti právnické osoby.“ Odpověď se musí omezit jen na skutkové tvrzení, kterým se popře text původního článku, rozsahem musí být původnímu textu přiměřená. Ani odpověď vydavatel či agentura nemusí zveřejnit, pokud se zpochybňovaným textem žadatel prokazatelně souhlasil.
Právo na dodatečné sdělení obsahuje paragraf 9, jeho obsah je obdobný úpravě v České republice.
Pro všechny tři instituty (oprava, odpověď a dodatečné sdělení) platí obdobná pravidla. Klíčový je odstavec 2: „Pokud vydavatel periodické tiskoviny nebo tisková agentura neuveřejní opravu, odpověď nebo dodatečné oznámení vůbec, nebo pokud nedodrží některou z podmínek na jejich uveřejnění, rozhodne o povinnosti uveřejnit opravu, odpověď nebo dodatečné sdělení … soud.“ Spolu s touto žádostí může poškozený (odstavec 4) požadovat také přiměřenou peněžní náhradu od 50 tisíc do 150 tisíc slovenských korun.
Zákon se příliš neliší od české úpravy, se dvěma významnými výjimkami. Za prvé, český tiskový zákon vůbec nezná právo na opravu. Za druhé, a to je podstatné, na Slovensku může spor skončit tím, že vydavatel (agentura) zaplatí peněžitou náhradu. Ovšem, poškozený ji může – ale nemusí – požadovat, náleží poškozenému a nikoli státu a konečně rozhoduje o ní soud. Vybavíte si, jak probíhají podobné procesy v Česku? A myslíte, že na Slovensku to bude jinak?