Senátoři si vyslechli pravidelnou zprávu rektora a její součástí byly také informace o jednání s ministerstvem zdravotnictví. Julínkův úřad chce převést fakultní nemocnice na akciové společnosti a české univerzity (nejen Karlova) se toho z řady důvodů bojí. Při diskusi v akademickém senátu padl návrh – a podle toho, co mi řekl jeden ze senátorů, nevzešel od mediků -, aby se tento orgán univerzity jednoznačně vyslovil proti navrhované transformaci. Měl tak především deklarovat podporu pozici lékařských fakult. Několikačlenná skupina připravila prohlášení, které pak senát jednomyslně přijal.
"Akademický senát Univerzity Karlovy v Praze konstatuje, že bude-li
uskutečněna transformace fakultních nemocnic v podobě navrhované panem
ministrem Julínkem, bude Univerzita donucena ukončit klinickou výuku na
svých fakultách. K tomuto následku povede postoj ministerstva
zdravotnictví, které opakovaně odmítá zásadní připomínky univerzit. Jeho vinou tak hrozí, že vysoké školy ztratí možnost nést
odpovědnost za klinickou výuku a výzkum. AS UK žádá vládu o urychlenou
nápravu situace."
Když nějaký kolektivní orgán přijímá společné prohlášení, hraje se o každé slovíčko. Výsledkem je text, který často vypadá úřednicky a který není vždy snadné interpretovat. Pes je v tomto případě zakopán ve formulaci "…bude Univerzita donucena ukončit…". Není těžké porozumět, co měli senátoři na mysli. Ukončení výuky je podle nich logickým důsledkem transformace nemocnic, přibližně podle následující logiky: v nově vzniklé akciové společnosti nebude mít fakulta většinový podíl ergo nebude mít přímý vliv na organizaci práce ergo nedokáže zajistit, že tam bude možné provádět klinickou výuku a výzkum. Této interpretaci odpovídají i další použitá spojení "k tomuto následku" a "vysoké školy ztratí možnost nést odpovědnosti…". Páteční usnesení akademického senátu tedy pouze popisuje scénář, který senátoři považují za pravděpodobný.
Ani slovo o tom, že by senát hrozil ukončením výuky mediků. Něco takového ani akademickému senátu univerzity nepřísluší. I když v tom nepanuje jednoznačná shoda, pravděpodobně by o takovém kroku rozhodovala vědecká rada fakulty – a rozhodně by to nemohla udělat dopředu.
Těžko odhadovat, proč tedy ČTK interpretovala usnesení akademického senátu jako hrozbu ministerstvu zdravotnictví. V závislosti na tom, co si myslíte o novinářích, si můžete vybrat libovolnou z následujících možností:
- Novinář, který zprávu připravoval, i editor, který ji schvaloval, jsou pitomci, kteří nedokáží pochopit smysl napsaného textu.
- Novinář, který zprávu připravoval, usnesení akademického senátu nečetl a pracoval jen s převzatou interpretací (např. mu někdo zavolal).
- Novinář nebo editor záměrně zprávu posunuli, aby jí dodali na atraktivitě.
- Novinář nebo editor jsou členy spiklenecké buňky, která se snaží odstřelit ministra zdravotnictví, a proto zprávu vyhrotili. Členové téže buňky prosadili do pátečních novin zprávy o tom, že se židle pod ministrem zdravotnictví povážlivě houpe.
Ať to bylo jakkoli, problém je v tom, že ČTK je veřejnoprávní instituce a že jí ostatní média poměrně dost věří. Například Kodex Českého rozhlasu po redaktorech nevyžaduje, aby zprávy ČTK ověřovali z dalších zdrojů. A tak většina elektronických médií četkařskou interpetaci usnesení akademického senátu UK převzala a šířila ji do světa jako hrozbu ministrovi zdravotnictví. Paranoidní Julínkův úřad se ani nesnažil text usnesení získat a rovnou agresivně reagoval na kolující dezinterpretaci. Báječně tak přispěl ke vzájemnému porozumění.
Světlou výjimkou byla jen televize Nova, jejíž redaktor – jako jeden z mála – skutečně mluvil se členy akademického senátu a interpretaci ČTK vyvrátil. Rád bych se zastal i Radiožurnálu, ale v tomto případě jsem v konfliktu zájmů. Ostatní, sobotní vydání deníků z toho nevyjímaje, jako obvykle sedli Četce na lep – a prokázali, jak málo jsou si česká média vědoma své odpovědnosti. Šíření drbů těžko přispěje ke společenské diskusi, která je právě u Julínkových záměrů tolik potřeba.